Výstup na posvátnou hrou Adam’s Peak na Srí Lance

Adam’s Peak 2 243 m n. m. (Sri Paadaya), betonová poutní stezka v pralese Srí Lanky

Nástupní místo

Trek začíná ve vesničce Dalhousie (na konečné autobusu) nedaleko vodní nádrže Maskeliya v centrální hornaté oblasti Sri Lanky. Do Dalhousie se lze nejjednodušeji dopravit autobusem z města Hatton a přestupem ve vesnici Maskeliya.

Do města Hatton se snadno dostanete vlakem, leží totiž na známé vlakové trase přes čajové plantáže centrální obalsti Sri Lanky. Adam’s Peak (místní mu říkají Sri Paadaya) je na Sri Lance poutním místem i pro místní obyvatele. Najít ten správný autobus do Dalhousie vám proto poradí většina lidí v Hattonu.
 

Popis treku

Na trek vyrážíme brzy ráno cca ve 03:00. V průvodci se píše o nebezpečí pijavic, slyšeli jsme o tom i v našem ubytování v Green House, ale realita je jiná.

Celá cesta vede po betonové cestě, místy nahrazenou kameny nebo dřevem. Když se držíte na této cestě, tak na vás pijavice nemají jak naskákat. Věřím tomu, že hned vedle cesty v pralese je to hodně aktuální, ale na betonové cestě ne - alespoň my jsme žádnou pijavici neměli.

Trek ze začátku velmi mírně stoupá. Směr nelze minout, žádná odbočka z této cesty nevede. Potkáváme mnoho opuštěných stánků (jdeme mimo sezónu v červenci, na treku potkáme jen jednoho dalšího turistu z Dánska), které jsou v sezóně plné občerstvení a náboženských symbolů. Adam’s Peak je pro Tamily i Sinhálce posvátnou horou, kde se poprvé Adam při sestupu z ráje dotkl země.

Kousek za mostem přes potok Seethagangula je menší přístřešek s budhistickým mnichem, který vám za dobrovolný příspěvek připevní na ruku náramek pro štěstí při výstupu. Byl to celkem silný zážitek.

Sami v temném pralese s hučícím potokem potkáte ve čtyři hodiny ráno modlícího se mnicha, který vám upřímně přeje šťastnou cestu na vrchol hory. Za chvíli se k nám připojuje potulný pes, vypadá mile, nedoráží. Jde s námi až na vrchol. Zbytek cesty plyne ve tmě celkem rychle. Ráno je celkem zima (oproti jiným místům na Sri Lance) a mrholí celou cestu nahoru.

Druhá polovina túry je o poznání strmější. Není to však typická horská túra, celou cestu stoupáte po pevných schodech. Na vrchol Adam’s Peaku  2 243 m n. m. dorážíme cca v 7:00, je zataženo a prší, slunce ještě nevyšlo (foto). 

Na vrcholu Sri Paadaya stojí budhistický klášter. Měli by zde být mniši a nalévat poutníkům čaj. Nikoho nevidíme, asi spí nebo se jim nechce do deště. Fotíme se u brány do kláštera a na východ slunce nečekáme, stejně by při této oblačnosti nebyl vidět. Cestou dolů přestává pršet a rozednívá se.
 

Náročnost

Trek není nijak technicky náročný. Celá cesta z Dalhousie až na vrchol Sri Paadaya je totiž vybetonovaná (až na kratší úseky, kde beton neodolal zubu času nebo na strmějších místech, kde je jako podloží použito kamene nebo dřeva). Cesta je takto upravená díky tomu, že je Adam’s Peak posvátnou horou a v sezóně (únor - duben) je zde vždy přeplněno poutníky a turisty.
 

Dostupnost vody

Tato horská túra nezabere více jak 6 hodin chůze (nahoru 4 hodiny a dolů 2 hodiny). Stačí proto mít s sebou na osobu 2 litry vody, kterou si koupíte v Dalhousie v obchodě nebo přímo ve svém ubytování. Ze začátku treku se jde podél potoka Seethagangula, ale o čistotě vody nemám žádné informace. V nouzi by jistě přišla vhod, žádné zdroje znečištění vidět nebyly. Pozor - šli jsme mimo sezónu v červenci, potkali jsme opravdu jen jednoho člověka. V sezónně bych o čistotě této vody hodně pochyboval.
 

Možnosti přespání

V Dalhausie je mnoho možností ubytování. Hned po příjezdu autobusem vám několik místních dětí bude doporučovat zaručeně nejlepší hotel nebo apartmá. My jsme věřili Lonely Planet a ubytovali se v Green House.

Po ruchu města Hatton nebo Kandy je ticho v celé vesnici a zurčící potok nedaleko Green House naprosto uklidňující, navozuje až meditativní atmosféru. Také personál je zde fajn - majitelé jsou milí Tamilci a paní na fotce, která se stará o hosty, pokoje a jídlo je Sinhálka.
 

Vrcholy

Na této túře jsme vystoupali pouze na jeden vrchol, Adam’s Peak 2 243 m n. m. Za dobrého počasí můžete z vrcholu vidět západním směrem pahorkatinu Národního parku Horton Plains.
 

Nebezpečí

V průvodcích se dočtete, že na tomto treku na vás může skočit pijavice. Ta možnost zde asi je, když byste sešli z hlavní zpevněné cesty do opravdového pralesa. Když však půjdete stále po betonové cestě, pijavice se vám vyhnou. Trek není nijak obtížný, převýšení cca 1 000 výškových metrů zvládnou pomalejším tempem i nesportovci.
 

Jídlo

Jídlo na tomto treku řešíme pouze formou čokolády. Nejedná se o nijak dlouhou túru a navíc nás po příchodu do našeho ubytování v Green House čeká snídaně, nebo vlastně už oběd.