Jarní přechod tří Zellerhüte v Ybbstalských Alpách

Trek na horu Großer Zeller Hut v Ybbstáslkých Alpách

Nástupní místo

Osada Grünau, neplacené parkoviště u silnice na Mariazell.
 

Popis treku

Auto parkuji na neplaceném parkovišti u silnice na Mariazell u obce Grünau. Na druhé straně silnice stojí zbytek zdi bývalého hostince, který byl před několika lety stržen. Podél potoka mířím k rozcestníku nedaleko vodopádu Marienwasserfall. Tak jako na mnoha místech v okolí Mariazellu je i tady malý výklenek zasvěcený Panně Marii, plný křížků, andělíčků a drobných náboženských předmětů. Před vodopádem odbočuje značená trasa do sedla Köckensattel. Lesní pěšina stoupá nahoru, stezka jde občas souběžně se širší lesní cestou, kříží potok.

Po asi hodině a půl vyjdu z lesa na travnaté pastvině, kde je další rozcestník. Je tu už vidět na druhou stranu, na východní cíp pohoří Hochschwab. Trasa na Zellerhüte vede doprava, kopec Feldhüttl obchází po vrstevnici a pokračuje stezkou v kleči na první vrchol cesty Oischingkogel (1606 m). Na něm je zvláštní skrumáž značení – miniaturní vrcholový kříž s nápisem Falscher Kogel (Falešný), jak kopec nazývají místní, tyč s nápisem Oischingkogel a ještě dřevěná tabule s přeškrtaným nápisem Vorderer Zeller Hut.

Z Oischingkogelu je už pěkný výhled na Mariazell a hory za ním – Raxy, Schneeberg, Göller, Tonion, Veitsch. Severně jsou dominanty Mariazellerland – Gemeindealpe s vysílačem, lanovkou a sjezdovkami a za ní ještě zasněžený Ötscher. Na jihu je vidět celý hřeben Hochschwabu a za ním Gesäuse. Západním směrem můžu shlédnout další vrcholy na cestě Vorderer, Mittlere a Grosser Zeller Hut (Přední, Střední a Velký Zellerhut), za nimi pak v dálce Dürrenstein.

Stezka kopíruje hřeben, chvíli jde po loukách plných sněžných růží, primulek a dalších jarních květin, jindy se prodírá klečí. Pěšina je bezpečná, štěrková, bez velkých šutrů, bez přelézání. Naprosto pohodová chůze, kdy se můžu rozhlížet po krajině a vychutnávat výhledy. Vorderer Zellerhut (1629 m) je bez kříže, z něj pak cesta klesá k mýtině, na které stojí lovecká chatka. Kousek od ní je pramen s dřevěným korýtkem. Po hraně stoupám na Mittlerer Zellerhut (1586 m), drobné vápencové skalky jsou tu občas zbarveny dočervena. I Mittlerer Zellerhut je bez kříže, na vrcholu je navršená malá mohyla z kamenů.

Za ním se přes louku blížím k poslednímu vrcholu na cestě Grosser Zellerhut (1639 m). Na něm je vrcholový kříž věnovaný kamarádům, kteří zahynuli na horách ve světě. Po chvíli odpočinku se vracím stejnou cestou přes Mittlerer Zellerhut k lovecké chatě, kde začíná sestupovka do Grünau. Začátek sestupu mi ještě zpestří kamzík velikosti ročního telete. Pěšina nejdřív padá v serpentinách poměrně strmě dolů, hole se hodí, po několika desítkách metrů se stáčí vpravo do lesa a dál pak podél potoka do údolí. Asi za hodinu a půl jsem zpět u silnice.
 

Náročnost

Okružní trek po značených turistických trasách. Mezi Feldhüttl a Grosser Zellerhut po hřebeni. Bez exponovaných míst. Lehce prudší sestup od lovecké chaty do údolí.
 

Dostupnost vody

Vodu s sebou, po cestě potoky, pramen u rozcestí pod Mittlere Zellerhut.
 

Možnosti přespání

Na trase není žádná chata, v údolí je dostatek ubytovacích kapacit.

Spaní ve volné přírodě je v Rakousku hodně omezené a liší se v každé spolkové zemi. Ale obecně můžeme říci, že spaní ve volné přírodě v pásmu lesa je zakázáno - lze se samozřejmě domluvit např. s majitelem louky. Podrobně sepsaná pravidla o spaní ve volné přírodě v Rakousku najdete v našem článku Pravidla bivakování v Rakousku.
 

Vrcholy

Výstup na Oischingkogel, Vorderer, Mittlerer a Grosser Zellerhut. Výhledy na Gemeindealpe, Ötscher, Ybbstálské Alpy, Hochschwab, Dürrenstein a další
 

Nebezpečí

Trasa vede po značených turistických trasách, není nebezpečná.
 

Jídlo

Na trase není žádná chata, jídlo s sebou.
 

Zajímavosti

Na úpatí Grosser Zellerhut pramení řeka Ybbs, která dala jméno údolí Ybbstal a okolnímu horskému uskupení. Řeka se nejdříve nazývá Weiβe Ois, pak jen Ois a někde od Lunz am See už nese označení Ybbs. Po asi 130 km se vlévá do Dunaje.

Silný tok řeky byl v minulosti průmyslově využíván ke zpracování dřeva, rudy a výrobě elektrické energie. To přispělo k masivnímu znečištění toku. V 80. letech minulého století ale začalo Dolní Rakousko budovat na Ybbsu čistící zařízení a dnes je voda i v dolní části toku čistá.