Seckauské Taury / Rakousko
Jaro
19. 05. - 20. 05. 2012
↑ 1325 m
↓ 1325 m
14.1 km
2 dny
max. 2096 m n.m.
min. 1125 m n.m.
Parkoviště u stavení Steilbacher v údolí Liesing. Cesta do údolí vede z městečka Unterwand.
Přechod severozápadní části pohoří Seckauské Taury jsme začali na malém parkovišti v údolí Liesing poblíž salaší Steilbacher. Z parkoviště jsme vyrazili směrem k hostinci Jansenberger Beisteiner, kde jsme se napojili na značenou cestu. Cesta od hostince prudce stoupala po alpské louce a brzy jsme se ocitli u krásně položených salaší Beisteiner Alm. Od salaší vede přímá cesta do sedla Bärensul Sattel. Zde se nám otevřely výhledy na nejzápadnější část pohoří Seckauerských Taur, které se také někdy nazývají Triebenské Taury.
Ze sedla jsme pokračovali po značené cestě na vrchol Griesmoar Kogel. Z vrcholu cesta nejprve klesla do sedla, následoval krátký hřebínek a poté výstup na nejvyšší horu našeho treku - horu Himmeleck 2 096 m n. m. Z vrcholu jsou nádherné výhledy na celý hřeben Seckauských Taur a další okolní hory, např. Národní park Gesäuse. Z vrcholu jsme nejprve šli širokým hřebenem na sever a po chvíli jsme začali klesat. Stezka nás vedla po úzkém, ale krásném hřebínku. Takto jsme bez problémů došli až na vrchol hory Leistenhorn. Kousek od vrcholu jsme postavili stan a strávili trošku větrnou noc.
Po divoké noci, kdy nám vítr krapet poničil stan jsme se probudili do krásného rána. Svítání nad Národní park Gesäuse bylo opravdu úchvatné. Naše cesta pokračovala dál po hřebeni, který se pomalu stáčel na východ. Z vrcholu Leistenhorn 1 924 m n. m. jsme sestoupili do sedla Lecken Sattel. Poté začal výstup na horu Lecken Koppe 1 855 m n. m., který jsme si omylem zpříjemnili prostupem hustého křoví. Jinak po celou dobu jsme šli po značené cestě. Takto jsme došli až na poslední vrchol našeho treku, horu Grosser Schober 1 895 m n. m.
Z vrcholu jsme se rozhodli pro přímý sestup do údolí. Nejprve jsme začali sestupovat po prudkých alpských loukách. Postupně jsme se dostali mezi kosodřevinu a podel vyschlého koryta potoka jsme úspěšně sestoupili zpět do údolí Liesing. Zde jsme se napojili na širokou cestu, kterou jsme se vrátili zpět k autu na parkovišti.
Mírně náročný trek po horských stezkách, jediný probém byl sestup do údolí, kdy jsme zvolili přímý sestup bez cesty po svazích hory. Jinak se jde celou dobu po značené cestě. Žádný nebezpečný úsek zde není. Ani celkové převýšení neni nijak závratné.
Pramen se nachází pod sedlem Bärensul Sattel, během výstupu první den. Na hřebeni ani v jeho blízkosti jsme na další pramen nebo potok nenarazili. Přímo na treku žádná horská chata, jen na začátku treku u parkoviště je hostinec Jansenberger.
Pro spaní jsme si vybrali místo kousek od vrcholu Leistenhorn přímo na hřebeni. Bylo to z důvodu krásných výhledů na okolní hory. Samozřejmě jsme si byli vědomi, že jsme na hřebeni a hrozí hlavně silný vítr. To se v noci i potvrdilo, kdy nám vítr takřka strhl stan. Proto doporučuji sejít kousek z hřebene. My jsme byli líní a tak jsme se moc nevyspali.
Na treku jsme vystupali na tyto hory - Griesmoar Kogel 2 009 m n. m., Himmeleck 2 096 m n. m., Leistenhorn 1 924 m n. m., Leckenkoppe 1 857 m n. m. a Gr. Schober 1 985 m n. m. Celou dobu se nám otevíraly výhledy na Ennstálské Alpy, N.P. Gesäuse a Rottenmannské Taury.
Jedná se o bezprobémový trek většinou po stezkách nebo alpských loukách. Není zde žádné nebezpečné exponované místo. Náročnější byl pouze sestup do údolí mimo cesty po svazích hory. Ale i to byla spíše zábava, technicky nenáročná.
Na začátku treku je hostinec Jansenberger Beisteiner, jinak se po cestě nenachází žádná turistická chata, proto je nutné mít veškeré zásoby sebou. My jsem tentokrát neměli ani plynové vařiče a jedli jsme tak jen studenou stravu.