Okružní trek v Národním parku Durmitor

Nádherný treking v pohoří Durmitor v Černé Hoře

Nástupní místo

Osada Trsa, severozápadně od pohoří Durmitor. Cestu sem jsme zvolili přes Maďarsko, Chorvatsko a Bosnu a Herzegovinu. Zde jsme po cestě navštívili Sarajevo. Ze Sarajeva jsme jeli na jih na hraniční přechod Šcepan Polje. Odtud podel řeky Piva po místních silničkách jsme dojeli do osady Trsa.
 

Popis treku

1. den

Samotná cesta k pohoří Durmitor byl zážitek sám pro sebe. Cestu jsme si například zpříjemnili zapomenutím zelené karty od auta a poté vyjednáváním úplatků na hranicích. Naopak zajímavý zážitek byla prohlídka Sarajeva. Po úspěšném dosažení naší základny - osady Trsa jsme s nadšením zjistili, že zde je i hospůdka, u které nám majitel povolil postavit si stany. Pak už následovala přátelská pitka.

Ráno druhý den jsme se konečně vydali na cestu. Z osady Trsa jsme vyrazili směrem k pohoří Durmitor mimo jakékoliv cesty, jen po nádherných loukách Pivské planiny. Orientace je však velmi jednoduchá, neboť pohoří Durmitor je krásně vidět a my jsme prostě šli přímo k němu. Na planině není žádné nebezpečí. Po několika kilometrech jsme si již mysleli, že vstoupíme do pohoří Durmitor, ale najednou se před námi otevřel hluboký kaňon Sušica. proto jsme nejprve museli sestoupit do kaňonu a teprve poté jsme vstoupili do pohoří Durmitor. Z kaňonu vede vyšlapaná stezka a tou jsme se dostali k jezerům Malé a Velké Škrčko. Zde je také chata ochranářů, kde je nutné zaplatit poplatek za vstup do pohoří Durmitor. U jezer jsme postavili stan a strávili zde první noc.
 

2. den

Ráno jsme u jezer posnídali, sbalili jsme stan a začali jsme stoupat do pohoří Durmitor. Od jezer už vede vyšlapaný chodník a tak nebyl s orientací probém. Stoupání bylo velmi prudké, ale až na lehké výjimky bez problémů. Takto jsme se dostali až do sedla pod horou Bobotov Kuk 2 523 m n. m. Zde jsme nechali batohy a na lehko jsme vyběhli na vrchol.

Poté jsme se vrátili pro batohy a pokračovali v lehkém sestupu. Občas nám dělalo problémy suťové pole, ale jinak se šlo bez problémů. Pod horou jsme se stočili na sever, opustili jsme turistické značky, které vedly do střediska Žabljak a pokračovali jsme po stezce dál. Krajina se změnila a místo skal nás uvítaly louky a kosodřevina. Jelikož už se začalo stmívat, postavili jsme stan přímo mezi kosodřevinou.
 

3. den

Ráno jsme se probudili do husté mlhy. Což byla komplikace, neboť jsme se nacházeli v oblasti, kde byla nouze o vyšlapané chodníky a všude byla kosodřevina. Velmi obtížně jsme začali hledat průchod kosodřevinou. Ačkoliv se nám to dařilo, postup byl velmi pomalý. Naštěstí se mlha rozpustila a nám se ukázala krajina kolem nás.

Našli jsme i vyšlapaný chodník a pokračovali jsme směrem na sever, čímž jsme pomalu opouštěli pohoří. Sestup byl velmi pozvolný. Nakonec jsme došli k okraji kaňonu Sušica a v dáli jsme viděli i osadu Ograde, což byl náš cíl. Bohužel cestu k ni opět velmi ztížila kosodřevina. Nakonec jsme nějak prokličkovali a došli jsme do osady.

Z osady vedla cesta bohužel jednoznačně. Dolů do kaňonu Sušica a poté nahoru na druhou stranu kaňonu. Na dně kaňonu jsme měli ale obrovské štěstí. Nejprve jsme zde našli pramen, takže jsme doplnili zásoby. A poté k nám po silničce dojely dva jeepy.

Po krátké konverzaci nás vzali a odvezli zbylých asi 15 km zpět do osady Trsa. Tím nám ušetřili den cesty. V osadě jsme poté mohutně vše oslavili i s majiteli hospůdky. A druhý den nás již čekal přesun autem k dalšímu cíli -  přechodu pohoří Maglič na hranicích Černé Hory a Bosny a Herzegoviny. 
 

Náročnost

Nádherný trek na nejvyšší horu pohoří Durmitor. Technicky není náročný, vyžaduje dobrou kondičku, nebot se jde na těžko. Je ovšem velmi náročný na orientaci. Cesty zde nejsou značené a hlavně v místech kde je kosodřevina byl velký problém s orientací. Nám ji navíc částečně zkomplikovala hustá mlha.
 

Dostupnost vody

Vodu jsme nabrali v osadě Trasa. U jezer Velké a Malé Škrčko se dá dokoupit. Voda z jezer není pitná. Poslední možnost na doplnění vody je pramen v kaňonu Sušica u salaší Ograde při návratu do osady Trsa.
 

Možnosti přespání

Základnu jsme měli v osadě Trsa, kde jsme nechali auto u místní hospůdky a postavili si stany hned vedle ní. První noc v pohoří Durmitor jsme strávili u jezera Velké Škrčko, druhou noc na planinách v severní části pohoří.
 

Vrcholy

Z vrcholu Bobtov Kuk 2 523 m n. m. je krásně vidět celé pohoří Durmitor. Stejně tak jsou vidět i hluboké kaňony Sušica a Tara.
 

Nebezpečí

Hlavní nebezpečí je ztráta orientace v hlubokých polích kosodřeviny. Zvlášť při sestupu z pohoří Durmitor k osadě Ograde jsme měli velký problém s orientací, neboť zde není žádná značená cesta a průchod kosodřevinou byl velmi obtížný. Cestou jsme také občas potkali zmije, takže je dobré mít turistické hole a zvlášť ve vysoké trávě Pivské planiny občas mlátit holemi před sebe. (stejně jsme na jednu zmiji skoro šlápli).
 

Jídlo

Na treku se nenachází žádná turistická chata, proto je nutné mít veškeré zásoby sebou. My jsme si vařili na plynových vařičích.
 

Zajímavosti

Jedná se opravdu o nádherný trek. Z této strany pohoří je krajina turisticky nezasažená. Fascinující jsou také kańony, které pohoří Durmitor obkopují. Během treku je nutné 2x sestoupit do kaňonu, což je nečekaná komlikace. Zvlášť při příchodu od osady Trsa k pohoří Durmitor si myslíte, že máte již pohoří na dosah, ale v cestě vám stojí hluboký kaňon Sušica, do kterého musíte sestoupit.